Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Open Call
Gajdošík, Andreas ; Rathouský, Luděk (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
V diplomové práci Open Call se zaměřuji na nerovné postavení tvůrců v rámci současného uměleckého provozu, v němž i navzdory rozšíření zrovnoprávňujících a transparentních praktik, například otevřených výzev (open call), v značné míře stále přetrvává kult jména, váha známosti a doporučení. Tuto problematiku zpracovávám praktickou uměleckou intervencí, jež je blízká taktice měřítka 1:1 uměleckého hnutí Arte Útil – a to sice vytvořením softwarového nástroje Nomin, jehož cílem je přímá podpora znevýhodněných či marginalizovaných skupin umělkyň a umělců. Nomin využívá vlastnosti emailového protokolu SMTP, díky nimž umožňuje divákům-uživatelům odesílání falešných, sebe-doporučujících emailů – a to z adres slavných kurátorů – do emailových schránek galerií i jiných institucí. Tvorbu programu Nomin a s ním souvisejícího zázemí (softwarové dokumentace, webové stránky aj.) přitom podřizuji paradigmatu dostupného, svobodného a otevřeného softwaru, jako i metodice agilního vývoje softwaru, a to s cílem divákům-uživatelům v rámci takto vzniklého gesamtsoftwerku zajistit funkční, přívětivý software, kontrolu nad jeho směřováním i možnost se do jeho vývoje přímo zapojit. Výsledné umělecké dílo je tak více než jednotlivým artefaktem, například pouze programem Nomin, spíše určitou množinou provázaných objektů a praktik usazených v síti sociálních vazeb a zažitých jednání, jež balancuje na pomezí institucionální kritiky, užitečného umění, participativního umění a kolektivní performance.
Politika všedního dne
Šimková, Barbora ; Stejskalová,, Tereza (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci Politika všedního dne zpracovávám podle mého názoru v současném uměleckém provozu nedostatečně řešené téma ekonomických vztahů a strukturální nerovnosti aktérů. Zaměřuji se na problematiku ekonomické situace studentek a studentů umění a jejich postavení v rámci univerzity technického směru s vysokými požadavky na výsledky a budoucí uplatnění měřitelné prestiží a lukrativností pracovní pozice. S vědomím vstupu na „tenký led“ jsem pro řešení tématu zvolila formu zařaditelnou do kolonky kolaborativní umění – a sice performativní ustavující schůzi subjektu, jehož agendou je hájit ekonomické zájmy studentů. Těžiště práce však nespočívá v náplni a praktickém fungování daného subjektu, má deklarativní funkci a institucionálně kritický charakter s cílem proniknout do struktury VUT. Nechci si vybírat mezi dvěma protipóly charakterizovanými na jedné straně estéty, kteří zarytě lpí na nedotknutelnosti autonomie umění a na straně druhé umělci-aktivisty, kteří odmítají jakékoliv estetické hodnocení své práce. Ostatně Claire Bishop považovala tuto optiku za lichý bod již v roce 2006 ve svém známém článku pro Artforum1. Nejde mi ani o nalezení kompromisu mezi uměním a aktivismem. V této práci zkoumám možnosti, jak z ustavující schůze určitého spolku vytvořit performativní uměleckou akci, která obstojí před uměleckou kritikou a zároveň si uchová své politické cíle tím, že po sobě zanechá funkční strukturu, kterou bude možné využít pro reálnou změnu stavu věcí.
Vysokoškolská kvalifikační práce:ATELIÉROVÁ ČÁST (D)
Maša, Vojtěch ; Koťátko, Petr (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
V diplomové práci nazvané Ateliérová část magisterské diplomové práce (D) se snažím naplnit protokol, který je uveden v těchto bodech: - získat za ateliérovou část své diplomové práce klasifikační stupeň „D“, - pokud nezískám z ateliérové části diplomové práce klasifikační stupeň „D“, nesplnil jsem její zadání a cíl, proto by práce neměla být považována za úspěšnou a měla by být klasifikována stupněm „F“. Samotná diplomová práce nemá vizuální charakter. Prací je právě onen „koncept“ popsaný ve výše uvedených dvou bodech spolu s tím, jak se bude vyvíjet. Můj autorský vklad je pouze navození této situace. Tento text, jak sám jeho nadpis naznačuje („Dokumentace VŠKP“), je pouhou textovou částí dokumentace, slouží pro snadnější pochopení a zasazení práce do kontextu; je tedy slovním (a v případě diagramu uvedeného níže i grafickým) komentářem k práci a nemá být předmětem hodnocení. Další formou dokumentace bude zvukový záznam obhajoby pořízený nahrávací společností. Můj výkon u obhajob rovněž nemá být chápán jako performance, a proto by neměl být hodnocen.
Politika všedního dne
Šimková, Barbora ; Stejskalová,, Tereza (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci Politika všedního dne zpracovávám podle mého názoru v současném uměleckém provozu nedostatečně řešené téma ekonomických vztahů a strukturální nerovnosti aktérů. Zaměřuji se na problematiku ekonomické situace studentek a studentů umění a jejich postavení v rámci univerzity technického směru s vysokými požadavky na výsledky a budoucí uplatnění měřitelné prestiží a lukrativností pracovní pozice. S vědomím vstupu na „tenký led“ jsem pro řešení tématu zvolila formu zařaditelnou do kolonky kolaborativní umění – a sice performativní ustavující schůzi subjektu, jehož agendou je hájit ekonomické zájmy studentů. Těžiště práce však nespočívá v náplni a praktickém fungování daného subjektu, má deklarativní funkci a institucionálně kritický charakter s cílem proniknout do struktury VUT. Nechci si vybírat mezi dvěma protipóly charakterizovanými na jedné straně estéty, kteří zarytě lpí na nedotknutelnosti autonomie umění a na straně druhé umělci-aktivisty, kteří odmítají jakékoliv estetické hodnocení své práce. Ostatně Claire Bishop považovala tuto optiku za lichý bod již v roce 2006 ve svém známém článku pro Artforum1. Nejde mi ani o nalezení kompromisu mezi uměním a aktivismem. V této práci zkoumám možnosti, jak z ustavující schůze určitého spolku vytvořit performativní uměleckou akci, která obstojí před uměleckou kritikou a zároveň si uchová své politické cíle tím, že po sobě zanechá funkční strukturu, kterou bude možné využít pro reálnou změnu stavu věcí.
Open Call
Gajdošík, Andreas ; Rathouský, Luděk (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
V diplomové práci Open Call se zaměřuji na nerovné postavení tvůrců v rámci současného uměleckého provozu, v němž i navzdory rozšíření zrovnoprávňujících a transparentních praktik, například otevřených výzev (open call), v značné míře stále přetrvává kult jména, váha známosti a doporučení. Tuto problematiku zpracovávám praktickou uměleckou intervencí, jež je blízká taktice měřítka 1:1 uměleckého hnutí Arte Útil – a to sice vytvořením softwarového nástroje Nomin, jehož cílem je přímá podpora znevýhodněných či marginalizovaných skupin umělkyň a umělců. Nomin využívá vlastnosti emailového protokolu SMTP, díky nimž umožňuje divákům-uživatelům odesílání falešných, sebe-doporučujících emailů – a to z adres slavných kurátorů – do emailových schránek galerií i jiných institucí. Tvorbu programu Nomin a s ním souvisejícího zázemí (softwarové dokumentace, webové stránky aj.) přitom podřizuji paradigmatu dostupného, svobodného a otevřeného softwaru, jako i metodice agilního vývoje softwaru, a to s cílem divákům-uživatelům v rámci takto vzniklého gesamtsoftwerku zajistit funkční, přívětivý software, kontrolu nad jeho směřováním i možnost se do jeho vývoje přímo zapojit. Výsledné umělecké dílo je tak více než jednotlivým artefaktem, například pouze programem Nomin, spíše určitou množinou provázaných objektů a praktik usazených v síti sociálních vazeb a zažitých jednání, jež balancuje na pomezí institucionální kritiky, užitečného umění, participativního umění a kolektivní performance.
Od veřejného muzea umění k malé nekomerční galerii
Kučera, Jakub ; Alt, Jaroslav (vedoucí práce) ; Stejskalová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá postupným vývojem evropských výstavních institucí výtvarného umění, jejichž moderní etapu můžeme pozorovat od počátku 19. století až do současnosti. Začátek moderní fáze je obecně charakterizován dobou, kdy se začala zakládat veřejná muzea umění. Od tohoto bodu se bude práce zabývat vývojovou linií uměleckých výstavních institucí až do její současné podoby. Práce sleduje institucionální změnu výstavních prostorů, která však není vnímána jako samostatný a na společnosti nezávislý proces. Naopak tuto postupnou proměnu staví do společenských, politických a kulturních souvislostí. Přes moderní institucionální kritiku se dostává až po současné evropské trendy, které nutně ovlivňují i jinak specifické prostředí českých výstavních institucí. Onu prvotní institucionální strukturu formovanou veřejnou potřebou a národním sjednocováním dává do souvislostí se současnou českou situací, která ve vazbě na aktuálně nastavené oficiální výstavní instituce reaguje zakládáním malých galerií fungujících na komunitním principu.
Institucionální kritika a její projevy ve vybraných dílech českého a slovenského umění
Remešová, Anna ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Štefková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá diskurzem institucionální kritiky, který sleduje od jeho vzniku až po projevy v dílech Dominika Langa a Romana Ondáka. Postupně sleduje vývoj utopických myšlenek o funkci a výstavbách galerijních a muzejních institucí. Nejprve je rozebrána situace na Západě v době předcházející dvacátému století. Následující kapitoly se zaměřují na české prostředí, a to na vznik a vývoj Národního muzea a Národní galerie. Stručně je také zmíněna diskuze kolem institucionální definice umění, jíž se v 60. letech 20. století v anglo-americké teorii umění věnovali Arthur Danto, George Dickie a Richard Wollheim. Druhou část práce tvoří kapitoly o vzniku a významu děl institucionální kritiky v západním umění, větší pozornost je věnována osobnostem Hanse Haackeho, Marcela Broodthaerse a Michaela Ashera. Poslední podkapitola popisuje kontext institucionální kritiky v Československu, důvody její možné absence, a v neposlední řadě analyzuje vybraná díla českého umělce Dominika Langa a jeho slovenského kolegy Romana Ondáka.
Vysokoškolská kvalifikační práce:ATELIÉROVÁ ČÁST (D)
Maša, Vojtěch ; Koťátko, Petr (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
V diplomové práci nazvané Ateliérová část magisterské diplomové práce (D) se snažím naplnit protokol, který je uveden v těchto bodech: - získat za ateliérovou část své diplomové práce klasifikační stupeň „D“, - pokud nezískám z ateliérové části diplomové práce klasifikační stupeň „D“, nesplnil jsem její zadání a cíl, proto by práce neměla být považována za úspěšnou a měla by být klasifikována stupněm „F“. Samotná diplomová práce nemá vizuální charakter. Prací je právě onen „koncept“ popsaný ve výše uvedených dvou bodech spolu s tím, jak se bude vyvíjet. Můj autorský vklad je pouze navození této situace. Tento text, jak sám jeho nadpis naznačuje („Dokumentace VŠKP“), je pouhou textovou částí dokumentace, slouží pro snadnější pochopení a zasazení práce do kontextu; je tedy slovním (a v případě diagramu uvedeného níže i grafickým) komentářem k práci a nemá být předmětem hodnocení. Další formou dokumentace bude zvukový záznam obhajoby pořízený nahrávací společností. Můj výkon u obhajob rovněž nemá být chápán jako performance, a proto by neměl být hodnocen.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.